Diskografie

"Endless Forms Most Beautiful" vydané v roce 2015 jako zpěvačku představuje Floor Jansen a dudáka Troye Donockleye jako oficiálního člena kapely. Za bicí místo Jukky Nevalainena zasedl Kai Hahto. Hlavními tématy alba jsou krása bytí, příroda, věda.
"Imaginaerum" bylo druhé a poslední album pro Anette Olzon, které vyšlo koncem roku 2011. Album se stalo předlohou pro kapelou natočený film "Imaginaerum by Nightwish" a celé bylo inspirováno zejména filmovou hudbou.
Po dvou letech hledání zpěvačky se na albu "Dark Passion Play" představuje švédka Anette Olzon. Nejtemnější album, jaké kdy Nightwish nahráli. Tuomas do písní hudebně i textově obsáhl veškerý svůj hněv týkající se odchodu Tarji Turunen.
Album "Once" bylo natočeno v roce 2004 a bylo i posledním albem pro zpěvačku Tarju Turunen. Na deseti z jedenácti písní byl použit Londýnský symfonický orchestr, který v tu dobu Nightwish použili poprvé a spolupracují s ním dodnes.
Krize byla zažehnána přijetím baskytaristy a zpěváky Marca Hietaly jako náhrada za Samiho Vänsku a čtvrtým studiovým albem se stalo "Century Child" vydané v květnu roku 2002, které mělo obrovský úspěch nejen v Evropě ale i v Americe.
Album "Wishmaster" bylo vydané v roce 2000 a podle Tuomase je tím nejméně osobním albem. Inspirováno bylo například Disneylandem či knižní trilogií "Pán prstenů". Hosty na albu jsou Ike Vil a Sam Hardwick v písni "Dead Boy's Poem".
Po spíše folkovo-rockovém albu kapela nahrála "Oceanborn", který vydala koncem roku 1998. Holopainenovou ispirací byla zejména skupina Stratovarius, která velice ovlivnila zvuk celé desky i budoucích nahrávek kapely.
První počin kapely "Angels Fall First" byl nahrán v roce 1996 jako demo pro vydávací společnost, která jím však byla ohromena a vydala ho bez jakéhokoliv masteringu. Tuomas na této desce zpívá v několika písních. Poprvé a naposledy.
 
© Nightwish Czechia & Slovakia Official 2006–2017